Dnes je 01. 10. 2024
svátek má Igor

32/2014

Viděli jste něco od Sedláčka? Divadelní podzim hraje od letošního roku vyšší ligu. Nabitej z Orliček. Navrhne Zeman Číňanům zabrání Mongolska? Následující týden je jeden velký thriller. Důvod sejít se U Bílýho černocha.

Událo se toho za posledních čtrnáct dnů tolik, že ani nevím, odkud začít. Minulý týden jsem deník nepsal, protože jsme s manželkou a ještě dalšími přáteli přecházeli Orlické hory. Skoro 80 kilometrů za čtyři dny. Spaní na horských chalupách, zima, ale vody ani kapka, dva dny pod inverzí, dva dní nad ní. Jsem tak nabitej, že bych hned vyrazil na další české pohoří. Jen mi za to moje chození nechce nikdo platit, tak budu nyní dva měsíce vystupovat tak maximálně k úpatí Špičáku.

Hned po příjezdu jsem se však nechal vtáhnout do Českolipského divadelního podzimu. Představení Il Congelatore – Zmrazovač mě úplně odrovnalo. První půl hodinu jsem seděl s otevřenou hubou a nechápal, jak tohle mohli amatéři (či spíše poloamatéři) dát dohromady. Hráli na hudební nástroje, zpívali, povídali. Do své mafiánské opery včlenili klasické a občas pěkně profláknuté árie od Verdiho, Pucciniho či Mozarta a vtipně je otextovali. Nechyběly narážky na současnou politiku – i když „hatemanova“ aféra s krabicemi vína je už ve světle dalších událostí pasé.

Na ukázku jsem nenašel nic jiného než záběry ze zkoušek.

Ve škole mě bohužel nevybrali, abych doprovázel studenty na čtvrteční představení Geisslers Hofcomedianten, takže jsem si koupil lístky aspoň na Školu základ života. Kdosi vyhrožoval, že jde o derniéru, a já představení českolipských divadelníků stále ještě neviděl.

Jiráskovo divadlo bylo znovu skoro plné, takže Divadelní podzim letos zřejmě pokořil hranici tisíce diváků. A nutno říct, že na obou představeních, která jsem viděl, byla fantastická atmosféra. Na samotném představení režírovaném Ivanou Bufkovou bylo vidět, že českolipští jsou přece jen větší amatéři než kočovníci z Ad Hoc, tento fakt ale vyvažovala skutečnost, že minimálně půlku aktérů jsem osobně znal. Hlášky z pera Jaroslava Žáka se nikdy neomrzí, ať už jde o mušku jenom zlatou či Ich habe gesagt. Opravdovým zpestřením byly naživo zpívané swingové písně.  

Jedno video pro atmosféru:

Ke komunální politice jsem napsal dost v sobotním žebříčku (zde), s dalšími věcmi si počkám, až začne koalice něco dělat. Jen jsem zvědav, jestli policie odhalí odesilatele balíčku pro naši starostku. Tohle už je hodně přes čáru. Chci vědět, jestli jde o nějakého magora, anebo jde o nový trend. Budou se přepadat zastupitele, posílat podivné letáky, zastrašovat novináři? Co nás čeká příště?

Když už jsem začínal brát Zemana na milost, zase se v tomto období párkrát předvedl. Nechápu, proč leze Číňanům do zadku více, než je třeba. Všichni přece víme, že se tady v té kotlině neuzavřeme a nebudeme obchodovat jen se Slováky, ale nevěřím tomu, že po něm někdo chtěl, aby pronášel soudy o Tibetu a Tchaj Wanu. Tibet je zkrátka okupovaná země a u Tchaj Wanu nevím. Není to nakonec tak, že Tchaj Wan je ve skutečnosti pravá Čínská republika a ta Čína, do které všichni lítají, je jen území okupované komunisty? A nepatřilo Číně dříve i Mongolsko, pěkný kus Ruska … a nějaké další státy? Co ten jezevec plácne příště?

A komické bylo i předávání státních vyznamenání. Problémem je, že se v médiích všechna ta ocenění smíchala a plebs nyní nechápe, jak můžou být v jednom balíku mrtví z Afghánistánu a holka s neposlušnými teniskami. Díky stařičkému mocnáři jsem se však začal více zajímat o Roberta Sedláčka. Ukradená je mi jeho teplákovka, je to jeho vizitka, ale pustil jsem si pár dílů Českého století. Mám rád knížky Pavla Kosatíka, takže mi jejich společné dílo neskutečně sedlo. Kamera, scénář, interiéry, herecké výkony … kam se na to hrabou všechny díly Růžovky. Kdo nestíháte v televizi, můžete koukat na streamu – zde.

Jen si myslím, že seriál je potřeba chápat jako určitou autorskou interpretaci. Stále máme tendenci brát něco za jedinou možnou pravdu jen proto, že to napsali v nějakých novinách nebo vysílali v televizi. Zkrátka: takto to mohlo být, ale taky vůbec nemuselo.

Divadelní podzim je za námi. Na co se můžeme těšit následující týden? Hned v pondělí se můžeme pobavit s jednou z nejvýraznějších postav zdejšího divadla, s Františkem Zborníkem. V cyklu Jak se co dělá ho představí českolipská knihovna. V úterý můžu doporučit jeden z nejlepších thrillerů poslední doby - Zmizelá. Viděl jsem, je to tutovka. A kdybyste toho měli málo, tak můžete zůstat v kině i na večerní představení - to dávají novinku s Keanu Reevesem s názvem John Wick. Nájemnému zabijákovi na odpočinku se asi nevyplatí zabít psa... A do třetice - v Boru v ten samý den startuje akční thriller s Liamem Neesonem - Mezi náhrobními kameny. Když to s námi holky vydrží, můžeme je vzít třeba na Pohádkáře od Michálka (v kinech od čtvrtka). V pátek u Bílýho černocha hraje poprvé v Lípě cikánská jazzová kapela, v Luxoru bude DJ Lukas a v Boru se bude tančit flamenco. A U Bílýho černocha bude živo i v sobotu - to tam hraje Old Minka band.

 

Komentáře

Re: 32/2014

... a to jsem ještě netušil, co Zeman předvede z Lán. Jeden je chvíli v lese ... Hlavně už žádné přímé volby, žádná referenda. Myslím, že Hubálek se seknul.

Nahoru

Co ten jezevec plácne příště?

Moc dlouho jste, pane Bárto, na to příště nečekal. Lánská obora holt dělá divy. Pan Zeman, slušně řečeno, hovořil jako značně "unavený" kanál. Pravděpodobně dal navrch své pravé tváři... Vedle četných vulgarismů z prezidenta vypadla řada velice osobitých myšlenek na obdobné úrovni. Posunul se nám na vskutku nepříjemně až odporně vysoký level a to jistě není ještě všem dnům konec...

Nahoru

Re: 32/2014

Otec Ubu.

Nahoru