15/2012

Jsou konkurzy na místa ředitelů škol zmanipulované? Kdo vyhrožuje starostce? Poradím, jak vydělat více než sedm tisíc za hodinu? Proč mám rád Paříž? Chcete vidět pořádný dudy?

Zvláštní je, že v době, kdy se zveřejňují i ty největší podrobnosti z výběrových zařízení třeba na natírání plotů nebo čištění kanalizace, probíhají konkurzy na ředitele školských zařízení v naprostém utajení. Členové konkurzních komisí, kteří zastupují zaměstnance, školské rady, zřizovatele, jsou vázáni mlčenlivostí. Díky tomu vznikají neskutečné fámy, které se občas potvrdí, jindy jsou naprostou blbostí. I proto mě pobavil anonymní dopis, který zveřejnila na stránkách města starostka Hana Moudrá.

Paní Moudrá, mysleli jsme si, že praktiky ODS při prosazování svých známých a přátel na lukrativní místa ve státní a veřejné sféře skončili, ale není tomu tak. Proč prosazujete na místo ředitelky MŠ svoji přítelkyni, paní Šárku Malou, se kterou se dlouhá léta přátelsky stýkáte a trávíte společné dovolené? To je tak dobrá a vynikající? Tak proč si ji nenechají v Novém Boru? Proč ji chcete posadit do jedné z nejlepších MŠ v České Lípě? To si myslíte, že si můžete dovolit opravdu z pozice moci všechno a ostatní jen sklapnou a budou přihlížet? Tak to jste na omylu. Pokud se dopustíte toho, že ji do funkce přes odpor rodičů protlačíte, očekávejte masivní mediální masáž. Lidé si nemusí nechat všechno líbit. To sama poznáte. ODS je už tak profláknutá, že medializace vašeho zneužívání funkce bude v naprostém kontextu s tím, co si lidé o vás myslí.

Rozhořčení občané, rodiče a voliči

Hana Moudrá k tomu mimo jiné řekla: Anonymu bych ráda vzkázala, že jeho informace o tom, že se znám se Šárkou Malou, jsou správné, ale jeho dedukce jsou naprosto mylné, neboť i z jeho výhružky je zcela zřejmé, že naše přátelství této uchazečce spíše škodí.

S anonymy mám u nás v novinách letitou zkušenost, takže je mi jasné, že jde o normální manipulaci, možná zastrašování. Rodiče se prakticky nemají možnost dozvědět, kdo se o místo ve škole či školce uchází. Když jsem chtěl zjistit, kdo chce „lukrativní“ místo ředitele gymnázia, musel jsem se nenápadně zeptat přímo dotyčných anebo někoho z jejich blízkých, oficiálně to jakoby stále nevím. Domnívám se, že kdyby šlo o skutečné rodiče, normálně by se podepsali, jako to dělali v kauzách rušených škol, nebo když jsme veřejnost žádali o podporu našeho gymnázia.

A starostka taky hezky manipuluje. Zveřejněním dopisu si uhrábla cestičku, kdyby paní Malá náhodou místo ředitelky dostala. Klidně může jít i o manipulaci ze strany někoho blízkého paní Malé. Jde o problém malého města. Každý jsme někoho známý a kdokoliv, když se bude ucházet o nějakou funkci, může být nařknut.

ODS si za svou nálepku může sama. Díky různým kauzám na ni většina lidí nahlíží jako na strukturu ovládanou lobbisty, mafiány nebo kmotry. A konkurzy na některá zařízení v samotné České Lípě v minulých letech také smrděly. Vzpomeňme na skutečnost, že v ZUŠce dělá ředitelku paní, která v konkurzu skončila až třetí, zřizovatel se totiž na výsledek konkurzu nemusí ohlížet. Bývalý zastupitel za ODS zase přes odpor učitelů i veřejnosti dostal post ředitele na ZŠ Partyzánská. Sestra jiného zastupitele za ODS pro změnu válčila s médii z pozice ředitelky KD Crystal.

Přes výše napsané si nemyslím, že by mohla starostka nějakým výrazným způsobem výsledky konkurzů ovlivnit. Na to je v komisích příliš mnoho lidí. Myslím tím i lidi, které považuji za slušné. Větev by si vedení města podřízlo teprve v okamžiku, kdy by nerespektovalo výsledky konkurzů. Pak by teprve přišla ta slibovaná mediální masáž. Ale takových masáží už Hana Moudrá přežila.

Shrnutí: Dopis je prasácká manipulace. Autor je mi odporný, ať je jím kdokoliv. Mrzí mě, že konkurzy nejsou transparentnější (už proto, že jsem obyčejně zvědavý), ale nemyslím si, že by byly zmanipulované.

A to jsem se ještě před půlhodinou domníval, že budu psát o něčem jiném. Pak mi však naskočila předchozí myšlenka a je z toho stránka.

V týdnu jsem se pracovně účastnil akce placené z evropských peněz. Jen ve zkratce a odlehčeně. Bylo, nebylo, přijeli tři kravaťáci z Liberce. Více než hodinu po začátku akce. Rozložili po stolech vlaječky EU a jednu velkou vytáhli z takového vychytaného navijáku. Rozdali chlebíčky a dortíky. Promítli nám prezentaci, která je ke stažení na stránkách kraje. Za čtyři sta korun nabídli do školy videokazetu s výchovným filmem, který je zadarmo na uložto. Poté akci ukončili o hodinu a půl dříve, než bylo v plánu. Prý budeme taky rádi. Ze tří kravaťáků jeden neřekl nic, jeden jednu větu, jeden se docela rozkecal. Mou školu stála akce přes tisíc korun na suplovaných hodinách – a to jsem se pokorně do školy vrátil a odučil si odpoledku. Bylo nás tam asi dvacet učitelů. Mezi námi – vůbec se Evropské unii nedivím, že penězovod do Česka uzavřela.

A ještě jeden příběh ze školství, který určitě potěší pracující lid. Přestože v metodickém pokynu ministerstva je napsáno něco ve smyslu, že velké protidrogové akce jsou na prd, objíždí republiku jeden známý preventista. 16. května bude i v České Lípě – na přednášce chce mít minimálně 140 lidí, cena za jednoho studenta je padesát korun (pedagogický doprovod zdarma). Délka přednášky je hodina. No nejsou ty drogy vejvar?  Pokud nemáte po ruce kalkulačku, pak vězte, že 140 krát 50 je sedm tisíc. Někdy mám pocit, že kdyby drogy ze světa vymizely, tihle pánové by si je aspoň vymysleli.

Samozřejmě nechci problematiku drog zlehčovat, ale my máme v Minimálním programu už deset let, že podobné akce jsou kontraproduktivní (zvláštní, že na ministerstvu na to přišli až teď a museli kvůli tomu sestavit komisi odborníků). Takové hromadné besedy spíše vzbuzují zájem o danou problematiku, nejlepší je se o drogách bavit v rámci třeba chemie a pohlížet na ně jako na jakékoliv jiné látky. Nedělat z nich senzaci.

Nějaké top five minulých dnů bych měl ještě napsat.

1. Francie – asi bych byl padlý na hlavu, kdyby výlet do Lucemburska a Francie nebyl na prvním místě. Těžko se mi vytahuje něco konkrétního. Mě prostě baví chodit Paříží – s manželkou jsme podle GPS našmajdali 88 km. Každá druhá ulice se objevila v nějakém filmu, stále je na co se dívat, za každým rohem je muzeum, na spoustě domů jsou cedulky se jmény slavných, kteří v nich žili, na každém hřbitově je pohřbený nějaký vědec, spisovatel nebo herec. Navíc nám nepršelo jako tady v Lípě.

2. Pátek 13. – někdy se to v Lípě sejde, že je několik akcí, kterých bych se chtěl zúčastnit. Drakula od Nopoď, Visací zámek, florbalová baráž, The Spankers. Nakonec jsem stihl skoro celý koncert Visáčů – opravdu přesně takový, jaký jsem ho chtěl – a ještě poslední minuty baráže. Miluji, když se sportovci radují.

3. Derby – Lokotce jsem fandil dříve, než za ni začal syn hrát. Mám rád dopolední atmosféru na jejím hřišti. Šílené kafe, kotel skalních s bubnem, maminy fandící svým klukům, sprostí tatíci, facebookové blondýnky na bidýlku. Tentokrát se však hrálo na velkém hřišti Arsenalu. Výsledkově to nedopadlo, ale taková ta fotrovská hrdost tam byla.

4. Lososi – v pátek mělo dost lidí v Lípě tatarák z lososa. Už podruhé jsem se zúčastnil dovozu lososů z Norska. Nedělá mi problém práce s masem, takže jsem zpracoval hned dva více než pětikilové kousky a pár podkov hned naložil.

5. Chemická olympiáda – ještě před odjezdem do Francie jsem byl se studenty v Liberci na krajském kole chemické olympiády kategorie C. Potřetí letos čtvrté místo, ale ostudu jsme neudělali. Krátké video:

Co příští týden? Co třeba v pondělí na klasiku v podobě West Side Story? Uvádí Filmový klub v kině Crystal. V úterý mě nejvíce zaujala dudácká kapela Auli, která vystoupí ve cvikovském kulturním centru Sever. Ve středu přednáší Jan Šolc v borském Navrátilově sále o budoucnosti. Ve čtvrtek jde do kin remake Knoflíkové války. V pátek v pobočce knihovny na Špičáku předvede náš gymnaziální divadelní kroužek pořad Kletby a trapasy. V sobotu vystoupí v Progresu FruFru.