Zemřel jsem v 15:08 SEČ

Verze pro tisk |

... aneb Dojmy skromně přihlížejícího učitele při taktickém cvičení IZS "Racek 2013".

Byli jsme při tom! Studenti Euroškoly v České Lípě, jmenovitě třídy P1B a P2B s profilací Bezpečnostní služby, se zúčastnili taktického cvičení IZS neboli integrovaného záchranného systému s názvem "Racek 2013". Studenti dostali roli figurantů, tedy nešťastných cestujících na výletní lodi, kde došlo k mohutné explozi. Nevíme, zda se jednalo o teroristický akt nebo pouhé selhání techniky či fatální důsledek neprofesionálního počínání posádky. Cvičení se konalo dne 27. 9. 2013, tedy v pátek, přestože záchranáři měli v tomto měsíci k dispozici mnohem příhodnější páteční datum - třináctého. Cvičení proběhlo s vyloučením veřejnosti, takže pro studenty měla tato skutečnost punc jedinečnosti a neopakovatelnosti.

Ihned po tom, co jsme se dopravili na místo konání cvičení, se na studenty vrhli maskéři z řad zdravotního i hasičského záchranného sboru a začali je vybavovat rozličnými zraněními od pouhých podlitin a modřin až po zdařilé amputace končetin. Já osobně jsem dostal roli cyanotického neboli modrajícího kardiaka, který se nadýchal kouře a který po třiceti minutách kolabuje. Všichni jsme obdrželi manuál, jakýsi návod, jak se máme chovat při samotné akci na lodi a jak odpovídat na otázky záchranářů - mediků. Samotná cesta z pláže Doksy k molu výletní lodi Racek zabrala „normálním zraněným“ asi pět minut. Nikoli ovšem dívce, která při maskování přišla o nohu, kterou si nesla pod paží a hopsala do přístavu asi tři sta metrů po jedné noze. Když jsme dorazili k Rackovi, koordinátor akce suše poznamenal, že Racek je momentálně využíván ke komerčním účelům, a tak naše cesta skončila u menší lodi jménem Hynek. Navlékli nám oranžové záchranné vesty a my nastoupili na loď.

Samotné cvičení začalo na čas, tedy ve 13:00. Naše výletní loď odplula doprostřed jezera a na pokyn pořadatele kapitán zapálil dýmovnice. V ten moment se od břehu odlepily motorové čluny s výsadky hasičů, kteří vyskákali do jezera a simulovali tak cestující, kteří skončili po výbuchu ve vodě. Za chvíli se nám nad hlavami rozburácely vrtulníky, které začaly zachraňovat tonoucí se žabí muže. Na pohled velice zajímavá akce, některým studentům bylo dokonce líto, že nemohou čekat na záchranáře ve vodě, ale po svědectví jednoho z hasičů - oběti, která čekala v ledové vodě, nebylo o co stát. Naši studenti se začali chovat podle rolí, které jim byly přiděleny. Zaplnili palubu svými bezvládnými těly, všude tekla krev, nářek a pláč se linul po hladině jezera až do blízkých přístavů. Studenti skvěle simulovali diagnózy, které jim byly přiděleny. Za povšimnutí stál bledý malátný mladík s nedopitou lahví rumu či vystrašená dívka, která si nic nepamatovala, škrábala záchranáře a kopala do těch, kteří se ji snažili uklidnit. Postupně začali zranění a umírající cestující opouštět palubu výletní lodi Hynek v záchranných člunech. Na břehu je čekala bleskurychlá diagnóza problému a přesun do zdravotního stanu, kde se o ně postaral vyškolený personál. Ještě na pláži jsem zaregistroval profesionálně odvedené herecké výkony některých studentů, kteří se vzpírali ošetřovatelům, chovali se agresivně, ale nakonec byli zpacifikováni a odvedeni k ošetřujícím lékařům. Na některé nešťastníky, kteří nebyli ošetřeni v časovém limitu, včetně mě, čekala na konci cvičení nepříjemná diagnóza - exitus. Avšak i tato fáze byla provedena profesionálně. Nechyběla zóna pro mrtvá těla s cedulí ÚMRTÍ, ani igelitové pytle. Nutno však zdůraznit, že těchto případů bylo nepoměrně méně vůči zachráněným.

Akce končí po třech hodinách v 16:00. Závěrečného debriefingu jsme se již neúčastnili, což některé studentky - oběti, které se po ošetření začaly seznamovat s příslušníky hasičského sboru, nesly se značnou nechutí. Nedá se nic dělat. Příští cvičení možná proběhne za rok, a tak nezbývá než si počkat anebo… 

alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
Nahoru