Město má málo problémů, importuje si je odjinud. Upokojenkyně uspokojily. Něco z výletů. Opět smekám před DK Jirásek. Jazzová farma vystoupí s Maláskem, Callta s Elis.
V minulém deníku (zde) jsem se podivoval, že město prodává dům v centru městu pochybnému podnikateli. Někteří čtenáři reagovali a poslali zajímavé informace. Jeden z libereckých zastupitelů si vůbec nebral servítky: „Mrzí mne, že se do Lípy z Liberce exportuje takový ksindl … jen na naši obranu: i do našeho města přivandroval.“
Z došlých reakcí z Jablonce (kde společnosti spojené se jménem Naum také fungují) vybírám:
"Naum účelově přehazoval majitelství pozemku po celé rodině tam a zpátky a soud to nestačil registrovat. Takže nakonec byl vynesen rozsudek, kde jsme vyhráli, ale mezi tím měl pozemek opět jiného majitele. Krajský soud potvrdil naši prohru, že rozsudek je na jiného majitele. Tak jsme začali znovu od začátku s tím, že soud nám již nyní musí umožnit dát předběžné opatření na pozemek a začínáme od začátku."
"Dále máme hodně starostí s parkováním, protože zablokoval tyčkama městský pozemek, na kterém postavil a zkolaudoval parkoviště. Nyní ten pozemek měl koupit od města, ale nekupuje. Když do domů přijede sanita, pošta nebo návštěva, tak parkují na cyklistické stezce a chodníku a Naum, který vše pečlivě hlídá, protože to stále objíždí, tak volá policii a policie rozdává pokuty."
"V létě 2015 skoro všichni z domu Horská 1265 museli jít na policii na výslech, protože nás Naum udal, že ho prý pomlouváme. Výsledek – policie to uzavřela, protože neshledala nic protiprávního a tzv. pomluvy jsou popisem skutečností."
"V dnešní době oficiálně prý starý Naum nevlastní ani vidle, protože všechno přepsal na svého nejstaršího vnuka Nikolase a je velice chudý."
"Je to neuvěřitelný příběh, který normálně nevymyslíte. Ta neuvěřitelnost je také v tom, jak funguje státní správa, že mu vše prochází. Např. že se zkolauduje bytový dům, který nemá zajištěn vchod např. věcným břemenem do prodávaných bytů a vjezd do prodávaných podzemních garáží."
"Vyřiďte v Lípě, jestli chtějí mít na stará kolena o zábavu postaráno, ať prodávají Naumovi dále."
Nezasvěceným prozrazuji, že pan Nikoláos Naum (nejmladší z klanu) v Lípě od města kupuje budovu, ve které sídlila městská policie, a chtěl koupit ještě minimálně další dva domy. Nikdo z autorů předešlých vět nechtěl být jmenovaný, tak to beru na sebe.
Část z těch čtrnácti dnů, kdy deník nevyšel, jsem věnoval cestování. Jeden den na Plzeňsku, kdy jsem v okolních kopcích hodiny nepotkal ani nohu, o dva dny později v Krkonoších, po jejichž hřebenech se valí zástupy a v několika horských boudách se stojí i půlhodinové fronty na pivo. O své včerejší výpravě do Německa napíši aspoň jeden samostatný článek. Na zámku Moritzburg je obnovená a vylepšená výstava o pohádce Tři oříšky pro Popelku, je radost sledovat, jaký je to v Německu fenomén. Zajel jsem i do sousední Míšně. Nikdy jsem v ní nebyl a nadchla. Staré město s katedrálou, cukrárny, mýdlové manufaktury, vinárny, zdarma výtah na hradby, labské nábřeží s posedávajícími migranty atp.
Více jsem si chtěl užít Českolipský divadelní podzim, ale tři nulté hodiny a odpoledky mi nějak dávají zabrat. Stihl jsem tak jen dvě představení. Hru s názvem Pojďte a poslyšte… v rámci dopoledních představení pro studenty a páteční večerní vystoupení Velmi Amatérského Divadla z Kladna, které se jmenovalo Upokojenkyně. Měl jsem zejména radost, že v pátek večer bylo plno. Kromě dvou zadních řad se Jiráskovo divadlo zaplnilo do takřka posledního místa. Pořadatelé přehlídky udělali za poslední tři roky velký kus práce. Jezdí k nám to nejlepší, co se v amatérském divadlo v republice objeví, a lidi se na Divadelní podzim naučili chodit. Smekám.
Samotná hra Upokojenkyně se odehrává v domově seniorů, jevišti dominují dvě postele se dvěma dožívajícími ženami. A přitom se jedná o komedii. Divákovi mého věku naskakují vzpomínky na příbuzné, které v podobném zařízení navštěvoval. Některé repliky, pocity studu, alibismu, hledání témat rozhovorů. Přitom jsem se několikrát řehtal jako celý týden ne. Silný zážitek.
Na co se můžeme těšit v příštích dnech? Chci vidět posledního Bonda, ať už v Lípě nebo někde jinde. Příležitosti jsou. Ve středu se v Akademii J. A. K. uskuteční přednáška Michala Romancova s názvem Rusko bez pozlátka. To by mohlo některé naše zarputilé čtenáře zajímat, ti ostatní můžou třeba na Rudy Linku do Bílýho černocha. V rámci festivalu Lípa Musica se v Jiráskově divadle uskuteční společný koncert Jazzové farmy a Petra Maláska. V Centru textilního potisku vystoupí Věra Klásková s nově složenou kapelou. Ve čtvrtek také vstupuje do kin nové zpracování Macbetha. V pátek zahraje v Luxoru Pavel Callta s Elis. V sobotu budou mít žně milovníci tvrdší hudby - v Crystalu zaburácí Škwor.