Bude nemocnice celá města? A bude to dobře? Sídliskový sen - na Severu i v Crystalu. Upozornění: v tomto textu není slovo uprchlík.
Trochu bída: co se týká průběhu středečního zasedání zastupitelů, jsem zatím odkázán jen na článek Luboše Gabriela u nás v i-novinách (zde). A přiznám se, že z něj nejsem moc moudrý a při vší úctě ani nadšený. Na stránkách města zatím není zápis, ale ani on-line zpravodajství, ani video přenos. Samozřejmě lze namítnout, že jsem mohl na zasedání zajít, ale psaní je stále jen mým koníčkem, a pracovně jsem byl mimo Lípu. Jako každý rok jsme s nastupujícími studenty vyrazili na adaptační kurz. A začátek ve 14 hodin bych nestihl ani v případě, že bych "jen" učil.
Projednával se především vstup města do českolipské nemocnice. Když jsem se poprvé dozvěděl o tom, že město odmítlo symbolických deset procent za třicet milionů korun, a místo toho nabídlo (jedna ze tří nabídek), že si koupí celou nemocnici za sto milionů, pronesl jsem, že ta Žatecká má teda koule. Škoda, že neznáme pozadí. Jde o výsledek nějakých větších porad, ekonomických rozvah, reakce na předchozí jednání pracovní skupiny, nebo jde jen o velkoústnost současné koalice? Nabídku zatím nedostal kraj, takže oficiálně není jasné, jak se k ní staví.
Už dříve jsem napsal, že jsem spíše zastáncem toho, aby město v nemocnici nějaký podíl, byť symbolický mělo. Nemocnice je významným zaměstnavatelem, jako jeden z mála zaměstnavatelů stahuje velmi kvalifikovanou pracovní sílu. Na druhé straně mám vždy na paměti, jak dopadla a dopadá nemocnice v Turnově, která dříve patřila městu a dnes je to odštěpný závod nemocnice Liberecké. Kdyby se vše povedlo a fungovalo, považoval bych to za majstrštyk současného vedení.
Samozřejmě nesouhlasím s panem Gabrielem, že jde jen o to, jak sehnat místo pro Romanu Žateckou. Z toho koalici opravdu nepodezírám. Všichni, kteří dnes bydlíme na Severu, litujeme, že před mnoha lety nemělo město ty zprofanované koule a nekoupilo byty bývalého Diama. Možná by v nich zůstaly bydlet vdovy po hornících, mladé rodiny či moje kolegyně a já bych nemusel sledovat to panoptikum bídy.
Sedl jsem si po kole ke stolku u jednoho baru před Horníkem. Škoda, že jsem si nevzal notes a neudělal investigativní reportáž. Nejprve mě zaujala dívka, která si zapálila cigáro, pak vytáhla prso a začala kojit. Občas zaječela něco na některého z kolemjdoucích. (Později jsem zjistil, že nebydlí v panelácích patřících CPI, ale v ubytovně v bývalém projekťáku, kterou provozuje firma jednoho z místních politiků.)
O chvíli později šel kolem snědý řízek svlečený do půl těla. Nekymácel se jako opilý, ale přesto byl evidentně sjetý. Nedělám si iluze, že pervitin u nás na sídlišti frčí. Jen mi ho už dlouho nikdo nenabízel.
Asi si tam opravdu půjdu někdy sednout s notesem. Ale bude to smutné psaní. Díky discgolfu, který se hraje u nás za barákem, jsem se seznámil s řadou dětí z okolních domů. Jak romských, tak bílých. Samozřejmě jsem postižený svým povoláním, takže se jim snažím vysvětlovat pravidla. Někdy je to marnost, jindy mě potěší, když je druhý den potkám a oni se snaží aspoň trochu hrát nechaoticky. Průšvih je, že nikdy s nimi nechodí rodiče. Ti sedí buď naproti před panelákem a popíjejí (vyhláška o popíjení na veřejnosti asi už neplatí) anebo na schodech ubytovny a pokuřují.
Co těmto lidem i mně může zpříjemnit nadcházející týden?
Třeba hned v pondělí dokument s názvem Sídliskový sen o nejpopulárnějším česko - slovenském raperovi. V mimoňském muzeu vystavuje Jiří Suchý svou grafiku. Od středy probíhá v Doksech třicátý ročník řezbářského sympozia. Ve čtvrtek nastupuje do kin Gangster Ka. V pátek vystoupí v Sosnové Pavel Callta. V sobotu se lze před Tankovkou rozloučit s létem na street party.