Má přednost ekologie nebo lidé? Co mi vláda zatím neukradla? Kdo nahradí Stiega Larssona? Chcete si zacelit mezery v zeměpisu nebo zjistit, co vrtí ženami?
Vrátil jsem se po třech dnech z krajského kola Ekologické olympiády, navíc po poměrně náročném pracovním týdnu, a nemám moc sil na dlouhé psaní. Zůstanu myšlenkami ještě u ekologie.
Studenti a studentky plnili v rámci praktické části následující zadání: Holandský investor se rozhodl v okolí Nového Města pod Smrkem vybudovat rekreačně relaxační areál s názvem „New City Wellness“. Vaším úkolem je provést rekognoskaci terénu, zhodnotit stav lesa, druhovou skladbu lesních porostů, vhodnost drobných staveb na vodoteči. V hodnocení se zaměřit jak na zachovalejší části přírodního prostředí, tak na místa ovlivněná lidskou činností. Vžít se do role úředníka, který má na starosti ochranu životního prostředí a zhodnotit fiktivní investiční záměr podnikatele z hlediska vhodnosti umístění jím navrhovaných aktivit do daného území. (Zkráceno.)
V našem kraji snad nikde není bída tak vidět jako právě v Novém Městě. Na náměstí nepotkáte takřka nikoho jiného než Romy, dvanáctku za sedmnáct korun už na mnoha místech v Čechách také nečepují. Vietnamské krámečky, sámoška v plechové boudě, hajlující opilec slibující konečné řešení, to je mých pár povrchních zážitků. Když děti chystaly svůj projekt, vzal jsem si mapu a vylezl si nahoru na Smrk. Kus se mnou šel kolega, zbytek sám. Skoro tři hodiny jsem nikoho nepotkal. I na rozhledně jsem byl úplně osamocen. Neuvěřitelné, takhle si vyčistit hlavu, ta romantika. Proč o tom píšu? Protože úkol měli studenti fiktivní, ale projekt výstavby lyžařského areálu na Smrku je skutečný. Dokonce ho podpořil Václav Klaus. Drhne však ekologicky. To v Polsku, kam jsem ze Smrku přešel, se s ekologií nemazali. Ze Stogu Izerského vede dva a půl kilometru dlouhá sjezdovka, padesát metrů široká a osvětlená. Dopravu lyžařů na vrchol zajišťuje osmimístná kabinková lanovka, jaké známe například z Alp. Sjezdovka nyní na jaře vypadá jako šklebící se jizva v krajině.
Foto: www.swieradowzdroj.pl
Otázkou je, co dál? Má zvítězit ekologie a tato část Jizerek si má zachovat současnou podobu? Pro těch pár romantiků (jako jsem já), kteří touží toulat se sami krajinou? Nejspíš to však znamená odepsat těch několik tisíc lidí, kteří ve Frýdlantském výběžku ještě žijí. Nebo má zvítězit byznys a šance, že se z Nového Města stane novodobý Harrachov s penziony, restauracemi, půjčovnami lyžařského vybavení? Neodpovídám, protože odpověď nemám. Kdybych se musel rozhodnout v referendu, byl bych sobec a nechal lesy ptákům.
Ale abych nedělal z Nového Města jen zaostalou vesnici někde v Moldavii. Našly by se důvody, proč tam jet i nyní. Třeba je ideálním nástupním místem na první český singltrek – trasu pro horská kola (více zde), potěšila mě vietnamská restaurace, do které jezdí večeřet i obědvat rodinky Poláků ze sousedství.
Jak by asi mohlo vypadat top five tohoto týdne?
1. Výstup na Smrk – je to trochu sobecké, páč jsem byl většinu dne sám. Ale z Polska jsem jel stopem s polským fotbalovým rozhodčím. Na závěr poseděl na nudlích u Vietnamců. Sobecký, ale internacionální :o)).
2. Vítězství – dnes dopoledne se vyhlašovaly výsledky. Měl jsem s sebou jedno družstvo, které se mělo prát o vítězství, a druhé, složené z kvintánek, které jelo na zkušenou. Při vyhlašování se pořadí četlo od posledního. Byl to hrozně hezký pocit, když akt dospěl tak daleko, že zbývala dvě družstva z naší školy. Kvůli tomu mě baví pracovat s dětmi. A vy, páni politici, si strčte do prdele tu tisícovku, o kterou budu mít od příštího měsíce nižší plat! Sorry za silné slovo, ale někdo mohl včera křičet na náměstí, já jsem se vykřičel tady.
Video:
3. Čtvrtletí – z předchozího odstavce je zřejmé, že čtvrtletní porada byla hodně o emocích. A nebylo to tentokrát kvůli klasifikaci. Více psát nemůžu, protože informace z porad nejsou veřejné.
4. Letní smrt – zjistil jsem, že někteří čtenáři a zejména čtenářky dávají na mé knižní tipy, takže přidávám další jméno – Mons Kallentoft. Ano, ano, další do sbírky autorů severských detektivek. Z toho, co jsem doposud ze žánru přečetl, se nejvíce přiblížil Stiegu Larssonovi, autorovi trilogie Milénium.
5. Laborky – a ještě jedno uklidnění jsem našel v práci. Zkoušel jsem dvě nové laborky – jednu s malými, jednu s velkými studenty. Nabízím video z pondělního odpoledne.
Co dělat příští týden? Pro mě další výživný týden. Přijímačky, končí maturanti, do toho nám zateplují balkón, chci pohnout se seriály Underground a Štafeta a také se blíží termín, kdy bych měl korektorce a výtvarníkovi poslat kapitoly své nové publikace. Co nabídneme vám?
Chcete-li se zlepšit v zeměpisu, můžete v pondělí zajít do Tao čajovny na přednášku o Islandu nebo do Crystalu o západní Africe ... nebo v úterý do knihovny o Annapurně.
Úplně mi utekl film s názvem Vrtěti ženou, údajně o vzniku vibrátoru. Na začátku týdne ho dávají v Novém Boru. Zajímavé, jak hodně rozdílné názvy má film v různých státech. V originále se jmenuje jednoduše Hysteria, ve Francii jsme ho viděli uvádět pod názvem Oh My God! Němci jsou podobně vtipní jako my: In guten Händen. Naladíte-li se lechtivě u tohoto kousku, můžete do konce týdne ještě na Můj vysvlečenej deník - komedii české produkce, kterou dávají v Lípě i Boru.
V sobotu křtí VyjakMy své debutové album, o kterém jsme nedávno informovali (zde).