16/2021

Verze pro tisk |

Nakonec jsme se rozhodli Karla H. stáhnout. Nechci dělat mrtvého brouka a přejít to jen tak. Ne že by nás to nebavilo, ale už druhý díl nadělal více zla než užitku.

Chceme především informovat o dění v kultuře, pokud ještě někdy nějaká bude, zajímat se o osobnosti ze současnosti i historie Českolipska. A politikům dávat šanci především v rozhovorech. Neprospělo by nám, kdyby se po každém díle Karla s námi další dva přestali bavit. Diskuse nebyla nijak vášnivá, s majitelem i-novin jsme se shodli rychle. Takže spíše autocenzura než cenzura.

Ono taky nebude už tolik času. Do školy jsem se těšil více než po letních prázdninách, ale je to stejně darda. Bral jsem všechny suply, co byly, takže nebýt pomalého pondělního rozjezdu, málem jsem si střihl rekord v počtu odučených hodin za týden. Z toho část naživo, část on-line. A kolegové napříč republikou jistě dosvědčí, že on-line hodina vydá za více než jednu normální hodinu.

Vše je zpestřeno testováním. Ani nevím, jestli se k němu vyjadřovat. Moc mu nevěřím a zkušenost z praxe to potvrzuje. Některé testy nejednoznačné, a když odchytíte někoho, kdo se jeví jako skutečně pozitivní, tak PCR test vyjde negativně. Zajímalo by mě to ale spíše obráceně: jestli ty, co jsou negativní, nemůžou být pozitivní.

Ale jinak při učení na Covid moc nemyslím. To jsem nemyslel ani dříve, ale teď mě o to více uklidňuje aspoň první dávka očkování. Pokud by totiž očkování nefungovalo, tak stejně nezbyde nic jiného, než si onemocněním projít.

Oočkován byl konečně i můj otec. Ptal jsem se ho, jestli se už těší do hospody a prý není na koho. Chlapi od jeho stolu během posledního půlroku umřeli. Naštěstí mu aspoň chutnala některá piva, co jsem mu nabral v pivotéce. Třeba Budulínek ze Skalice. Je ležákový, na IPÁch jako já a někteří moji přátelé už se ujíždět nenaučí.

Ale abych se vrátil ke školství – doporučuji náš včerejší podcast (přímý odkaz). Bavili jsme se s Bárou Myškovou hodně o tom, jak ke koronavirovým opatřením přistoupili v Belgii. Přestože měli podobná čísla nakažených, školy zavírali minimálně, jinak řešili karantény atp. Hlavně bylo jiné vystupování politiků. Není tak divu, že nás tam berou jako nějaký divný východ.

Bohužel: výsledky voleb jsou naším obrazem. Pro mě osobně budou ty podzimní nejdůležitějšími od revoluce. Beru jako tragédii, že nás někde vnímají skrze Babiše a Zemana coby naše vrcholné představitele. Vůbec by mi nevadilo, kdyby volby byly ještě do prázdnin nebo klidně i během nich. Jen jestli není naivní si myslet, že volby něco změní.

Tak raději pár videí.

Pecky jede ZUŠ Česká Lípa. V tomto týdnu má solidní čísla třeba video z koncertu klavírní třídy Davida Maška.

Nezapomeňte, že město si nechává natáčet Českolipský magazín. Ten z tohoto týdne je tady. Je v něm třeba reportáž o netradiční výstavě ve výlohách českolipských obchodů s názvem "Okénka radosti".

Pokud jste dlouho nejeli městskými autobusy, třeba se vám bude líbit hlášení stanic v tomto videu.

Tady se zase můžete mrknou na Hamerský rybník z dronu.

Nahoru